Neměla technologie udělat svět lepším místem?

Když jsem byl mladší, opravdu jsem věřil, že technologie všechno napraví. Rychlejší počítače, chytřejší telefony, lepší aplikace. Všechno bylo prezentováno jako „budoucnost“. Každý nový gadget, každé rozhraní, každý titulek slibující revoluci působil jako důkaz, že svět stojí na prahu něčeho neuvěřitelného. Věřil jsem tomu.

Ale když tu stojím v roce 2025, nemůžu si pomoct a přemýšlím: opravdu to někdy udělala? Technologie svět nezlepšila. Nebo ano? Možná ta otázka není tak jednoduchá.

Byla nám slíbena svoboda a jednoduchost. Co jsme dostali, je závislost a rozptýlení. Každá aplikace je navržena tak, aby tě udržela v nekonečném scrollování. Každá platforma chce tvá data. Každá „inovace“ jako by existovala jen proto, aby z lidí vytáhla více peněz. My už technologii nepoužíváme. Technologie používá nás—a dělá to s úsměvem na tváři, šeptajíc, že přesně takhle vypadá pokrok.

Ano, můžeme pracovat na dálku, mluvit přes kontinenty, automatizovat nudné úkoly. Ale podívejte se blíž: trávíme víc času zíráním do zářících obdélníků než skutečným životem. Software je bloated, hardware je na jedno použití, i obyčejné webové stránky jsou přehlcené. Proč potřebuje jednoduchá stránka 5 MB trackerů? Proč mi chatovací aplikace podsouvá AI návrhy, o které jsem neprosil? Proč každá služba vyžaduje předplatné jen proto, aby vůbec existovala?

Technologie měla šetřit čas. Místo toho ho požírá.
Technologie nás měla spojovat. Místo toho nás izoluje.
Technologie nám měla dávat moc. Místo toho nás ovládá.

A tady je ta věc: většina lidí ji brání. „To je prostě part of the process.“ Opravdu? Nekonečná oznámení, předplatitelský peklo, digitální odpad kupící se všude. Jak tohle může být proces? Nahradili jsme smysluplnou interakci kliky a lajky. Trpělivost a soustředění okamžitým uspokojením. A nějak tomu říkáme „lepší“. Ale lepší pro koho?

Pořád rád tvořím věci. Píšu kód, vytvářím něco jednoduchého, čistého a rychlého. To je ta část technologií, která působí lidsky. Ta, která skutečně někomu pomáhá. Ale zbytek? Ten korporátní stroj, nafouknuté ekosystémy, nekonečný hype kolem nesmyslů, o které nikdo nestál?

Technologie mohla být úžasná. Mohla nás osvobodit, inspirovat, změnit svět. Místo toho nás tiše žádá, abychom vyměnili čas za pozornost, spojení za rozptýlení, autonomii za pohodlí. A to nejděsivější? Většina z nás si toho ani nevšimne.

Jo, technologie je na hovno. A možná, když budeme upřímní, vždycky šlo o špatné věci. Ale co když to byl plán od začátku? Co když ta „budoucnost“, kterou nám slibovali, nikdy doopravdy neexistovala?